FASCINACE PENĚZI

 

Peníze, peníze, peníze a zase jen peníze. K tomu finanční krize, krachující banky i podniky, propady burzy a akcií, zvyšující se nezaměstnanost. Zdá se, že svět je na pokraji, že se něco musí stát. Ano, něco se musí stát, abychom byli schopni se probudit z hypnózy způsobené finančním systémem. Lidé jsou oslepení a ohlušení hlukem doby, pachtí se za penězi, postavením, slávou, mocí. Zdá se, že není nic, co by se za peníze nedalo koupit… Uvízli jsme v pasti. V pasti finančního systému, který je programově nastaven a zaměřen na udržení lidí v honbě za zisky, ve hmotařství, konzumismu a požitkářství. Je to právě finanční systém, který je vinen tím, že je na světě tolik hladujících dětí, tolik nemocí, kriminality, válek, bídy všeho druhu.

Ano, něco se musí stát, aby lidé prohlédli tuto rafinovanou past, tento největší podvod v dějinách páchaný na lidech. Finanční krize jako taková není jen důsledkem nenasytnosti elity a její touhy po moci, po ovládnutí celého světa a nastolení nového světového pořádku. Finanční krize je dlouho dopředu naplánována a přesně řízena. Co bude dál? Kam to spěje? Zdá se, že tajná vláda, či elita všechno ve světě řídící, se rozhodla pro krátkou a rychlou variantu. Za slovem „elita“ se nemusí skrývat jen skupina Bilderberg, tato skupina může být nastrčená, aby skuteční vládcové světa mohli nerušeně jednat a plánovat, jak nás dostat a udělat z nás poslušné otroky.

Finanční systém již svoji ohromnou moc ukázal.

Všichni do jednoho jsme závislí na penězích. Všichni do jednoho (pokud nežijete v zemljance či slamu či jako bezdomovec na ulici) musíme platit za jídlo, vodu, bydlení, ošacení, energie, kulturu, koníčky, prostě – za všechno… Jsme doslova fascinováni penězi, jsme penězi natolik zhypnotizovaní, že nejsme schopni vidět nic mimo sebe, nejsme schopni vidět nouzi našich bližních, nedokážeme slyšet volání duše našeho bližního o pomoc, nejsme schopni zasáhnout a pomoci. Je jednodušší prohlásit – vždyť si za to může sám, je to neschopný člověk, dobře mu tak…

Finanční systém nás rozděluje. Na bohaté a chudé, na úspěšné a neúspěšné, slavné a nýmandy. Toto rozdělení je pěstováno uměle. Jsme chyceni v pasti finančního systému, v pasti peněz. Kdo se za penězi nehoní a nepachtí, nemůže přežít – z čeho platit energie, jídlo, a tak dále? Kdo chce dobrovolně žít v lese v zemljance bez sociálního komfortu? Kdo dnes dokáže žít bez televize, telefonu, pračky a dalších vymožeností? Všechno to stojí peníze, nejen na pořízení těchto věcí, ale také za používání. Nebo si dovedete představit, že by se nemusel platit účet za telefon, koncesionářské poplatky za televizi, nakupovat prací prášky a další chemikálie, nebo že by jsme měli energie na provoz těchto mašinek zdarma? Věru – to je hódně veliká fantazie.

 

Finanční systém v nás pěstuje strach. Strach, který nás dělá slepými a hluchými k potřebám a problémům jiných lidí. Strach, který nám nedovoluje uvědomit si, jak úžasné bytosti – my lidé – jsme, jak obrovský potenciál je v naší duši uložen. Strach z nedostatku, strach ze ztráty prestiže, strach vybočit z davu a žít i myslet  jinak, strach z odsouzení. Na penězích má nejeden z nás postaven svoji osobnost. Když mám hóóódně vysoké konto, nejluxusnější auto, jsem přece NĚKDO! Každý se mi musí klanět… Dostatek peněz velmi silně upevňuje a umocňuje naše EGO, ale dušička živoří zamčená v třinácté komnatě naší bytosti, naší celistvosti a není ji dopřáno se projevit.

 Peníze nás jednoznačně rozdělují, odděluji jednoho od druhého, upevňují naši namyšlenost a domýšlivost, oslepují abychom neviděli bídu a neštěstí jiných, kteří ovšem nemají dost peněz. A také abychom neviděli bídu svou, bídu duchovní. Na lidi, kteří žijí z poctivé práce a  přitom nevyjdou z výplaty se díváme jako na neschopné a méněcenné. Ale často  tito lidé jen  nemají možnost, jak projevit svůj plný potenciál, svoji tvořivost. Dobře si žijí a přežívají v podstatě jen dravci. Tvořivost je povolena jen bohatým nebo dobře zajištěným lidem, ale ti ji nevyužívají. Anebo jen jako koníček ve volném čase, který nás ovšem neuživí, ani naši rodinu. Bohatci se namísto tvořivé činnosti oddávají jen mamonění a životu v luxusu, pěstování pocitu nadřazenosti, upevňování pýchy a domýšlivosti, přezírání ostatních.  Výjimkám potvrzujícím pravidlo vzdávám čest! Duch doby a finanční systém nás doslova nutí udělat z peněz a hmotných statků modlu, které se pak všichni klaníme. A tak se bezmyšlenkovitě přizpůsobujeme stádu, klaníme se majetkům, penězům, bohatým lidem, celebritám… Tato fascinace penězi je zde, na naší planetě uměle pěstována již mnoho staletí, ale právě v naší době dosahuje vrcholu a kulminuje.

<br/><a  data-cke-saved-href="https://i42.tinypic.com/289x0dd.jpg" href="https://i42.tinypic.com/289x0dd.jpg" target="_blank">View Raw Image</a>

 

Ano, také jsem podlehla vidině, že budu mít dost peněz a že se nebudu muset za penězi honit. Už jsem se viděla se  svou rodinou  v novém domečku a svého muže v novém autíčku. Hlavně jsem však viděla, že díky EBS zaplatím balíček svému synovi a snaše, aby si mohli pořídit vlastní bydlení; svému druhému synovi, aby se nemusel toulat světem a mohl spokojeně žít doma; dceři, aby měla dobrý start do života; bratrovi, aby si mohl opravit střechu na domku; kamarádce,a by si mohla splatit dluhy a žít důstojným životem… Díky EBS jsem pochopila, že tudy cesta nevede. Peníze mají tu magickou moc, že jich nikdy není dost. Člověk když si splní svoje sny, ihned má sny další. Když třeba mám pěkný dům i auto, pak později chci luxusní vilu, desetkrát ročně jezdit na exotické ostrovy, pak třeba jachtu a toto pachtění se za hmotným nemá konce. Myslela jsem, že když každý bude mít všechno, co k životu potřebuje, to další pachtění se a mamonění odpadne. Chyba. Takhle to nepůjde. Lidé se z hypnózy způsobené finančním systémem nemůžou probrat jiným způsobem, jen tak, že celý finanční systém totálně zkrachuje, peníze pozbudou veškerou svoji hodnotu a posléze i moc nad lidmi. Jen tak budou lidé moci prohlédnout. Nejdříve musí zaniknout náš zavedený finanční systém, posléze se lidé proberou z hypnózy finančním systémem způsobenou a udržovanou a teprve potom můžeme mít každý všechno, co je k životu potřeba a dělat to, co nás baví, projevit svoji tvořivost a to všechno ne pro peníze, ale pro dobro celého celku.

 Finanční systém nás také zraňuje. Lidi, kteří jsou nuceni systémem žít z ruky do huby, od výplaty k výplatě jsou zraňováni tím, že jsou považováni za méněcenné, neschopné, ba často přímo zbytečné. Jsme zraňováni kriminalitou – když vás někdo o cokoliv okrade, bolí to – a jak! Jsme zraňováni politikou, která je jedna velká faleš a lež, politici nejsou zde pro nás, lidi, kteří je volili. Politici nejsou schopni zlepšit život obyčejných lidí, jen vyrábějí další a další nesmyslné zákony. Zákony v houšti kterých téměř není možné se vyznat, odvody státu jsou nemravné. Také tímto jsme zraňováni – žádný desátek, jak by to mělo být, ale odvody daní, sociálky, zdravotní, další skryté daně a tak dále, takže normální člověk dělá jen na stát a politiky…

Jsme zraňováni strachem, že o všechno přijdeme, strachem z exekutorů, strachem ze ztráty zaměstnání, strachem, zda dokážeme uživit naše děti a zajistit jim vzdělání. Bohatí a mocní jsou zraňováni strachem, že jim někdo na jejich kšefty přijde, že přijdou o uměle vystavěné postavení a moc. Všichni jsme terorizováni strachem z nemoci a smrti… Jen tak na okraj: Původní význam slova  exekuce je „poprava“ a exekutor je „kat“. Dnes už se toto slovo vnímá jen jako „výkon rozhodnutí“. A tito mají často nad námi moc. V čem je to jiné než ve středověku? Když exekutor obere člověka úplně o všechno, rovná se to středověké popravě stětím a podobně. Zadluženost některých rodin by se měla řešit úplně jinak, ale zaslepenost peněžním systémem nám prostě nedovolí hledat dobrá řešení, řešení výhodná  pro všechny.

Dá se nějak vzdorovat stávajícímu finančnímu systému nebo musíme čekat na globální krach? Ano, drazí přátelé, již teď můžeme odmítnout fascinaci penězi, už teď můžeme žít jinak než jak nám diktuje svět s jeho finančním systémem. Recept je tento: JEDNODUCHÝ ŽIVOT. To znamená nepodléhat reklamám, snažit se vyjít s co nejméně penězi měsíčně, nehromadit bankovky na účtech, odmítnout  penzijní pojištění, životní pojištění a další zbytečnosti – až to krachne, přijdete o všechno a tímto jen dotujete banky. Kdo může, ať si pěstuje potraviny sám. Dívejme se kolem sobe, komu bychom mohli pomoci, hlavně finančně. Právě to, že dokážu „pustit chlup“ nás povyšuje na vyšší úroveň lidství. Nekonzumujme televizní a jiné zprávy, nepodporujme bulvární noviny a časopisy. Nepřispívejme k astronomickým ziskům farmaceutickým firmám a firmám, vyrábějícím různé zbytečnosti – například kosmetika (Kolik úplně zbytečných výrobků mám v koupelně?) Uvědomujme si krásu života co nejčastěji, žijme vědomě, buďme vděční za všechno co máme stejně jako i za to, co sice nemáme, ale nepotřebujeme. Žijme vědomý život, uvědomujme si, že i bezdomovci jsou členy naší lidské rodiny. Nikoho neodsuzujme a nekritizujme a nenechme se odradit. Svobodní můžeme být již teď, nepotřebujeme k tomu ani miliony na kontech, ani globální krach finančního systému.