SPLNĚNÝ SEN

 
Mám mnoho snů ohledně toho, kam bych chtěla jet, jaká místa navštívit, kam zajet na výlet. Hlavně u nás, ale některé cestovatelské sny se týkají i zahraničí. V tomto směru mám velká omezení. Pečuji o dva lidi, a proto můžu někam vyrazit pouze na jeden den. Jedním z mých snů byl Český Krumlov. Máme zde skvělou cestovku - CK ZDAR. Je to jediná cestovní kancelář, která pořádá jednodenní zájezdy. To, že tato cestovka nabízí jednodenní zájed do Českého Krumlova, jsem se dověděla pozdě, a všechna místa již byla obsazená. Ale nechala jsem se napsat jako náhradnice. Požádala jsem Pána Ježíše, že na ten zájezd opravdu chci, že o to velmi stojím, tak jestli by to nešlo nějak zařídit. Pak jsem na to zapomněla, přece jen to bylo před čtvrt rokem...
A stalo se. V pátek před obědem mi telefonovali z cestovky, že se jedno místo na poslední chvíli uvolnilo, zda tedy můžu jet tuto sobotu (čili následující den), či nikoli. Jasně že ano! Znamenalo to pro mne více starostí a zařizování. Zajít do ZR zaplatit zájezd, uvařit na další den něco, co si máma s manželem můžou následující den jenom ohřát, zařídit nákupy - protože jezdíme na nákup pouze jednou týdně, a to v sobotu brzo ráno, a tak dále. Všechno jsem vzdládla a těšila se na splnění snu - na vlastní oči vidět toto nádherné město a projít se jeho ulicemi.
Cestu jsem si užívala, těšilo mne úplně všechno. Několikrát byl zádrhel s autobusem. Zastavil a nechtěl jet dál. Museli jsme chvilku stát, než jsme zase mohli jet dál. Vůbec mne to nerozhodilo. Věděla jsem, že když je to pro mne dar o Ježíše, že tam krásně dojedeme a nic zlého se nestane. Tak také bylo. V Českém Krumlově jsme zastavili na parkovišti, kde můžou autobusy parkovat jen 20 minut. Vystoupili jsme, a autobus odjel parkovat jinam. Již ten první pohled na město mne uchvátil. Štěstí, radost, vděčnost a pocit skoro až euforie mne pak provázel celý den. Nejdříve jsme šli na náměstí, kde jsme se měli setkat s průvodcem VORO PLAVBY. Je to skupina lidí (nevím, zda přímo firma), která zajišťuje plavbu po Vltavě na vorech. Naše skupinka obsadila tři vory. Měli jsme skvělého průvodce. Nejen že byl vodák, ale jeho koníčkem byla historie, takže věděl povyprávět o různých událostech, a třeba i o domech na březích kolem Vltavy. Prostě - nádhera. Plavba trvala hodinu. Pak jsme až do večera měli volný program. Šla jsem omrknout festival KRUMBENOWE, což je veleterh pravěké a středověké kultury. Mohla jsem se podívat, jak se štípaly pazourky, mnoho dětí si to mohlo i prakticky vyzkoušet. Byly tady stánky a místa, kde jsme se mohli podívat, jak se žilo lidem od doby staršího neolitu až po středověk. Velmi zajímavé.
Pak jsem jen tak brouzdala městem, užívala si energie, všude přítomnou krásu, občas něco vyfotila. Turistů z celého světa zde bylo velmi mnoho. Čas jsem vůbec nevnímala, teprve až kolem třetí hodiny odpolední jsem si uvědomila, že jsem zapomněla na oběd. Sice pro sichr jsem si něco s sebou vzala, ale oběd v restauraci je něco jiného, než něco zhltnout v parku na lavičce. Šla jsem tedy do italské restaurace "Nonna Gina". Byla jsem mile překvapena, že nabízí i jídlo čistě z rostinných surovin. Italská zeleninová polévka mi chutnala, až na to, že fazolové lusky v ní byly polosurové. Pak jsem si dala grilovanou zeleninu s artičoky, kapary, lilkem, sušenými rajčaty v oleji, a další zeleninou, a s italským bílým chlebem. Pravda, ten chléb nepatří do rostlinné stravy, při přípravě se používá i mléko. Přesto jsem dva trojúhelníčky tenkého bílého chlebíku snědla. Pak italská kávička bez cukru a mléka. K pití skvělý pomerančový džus. Cítila jsem se v naprosté blaženosti. 
 
 
Pak jsem prozkoumávala a obdivovala hrad a zámek, zámeckou zahradu a všechno kolem. Fotila jsem hodně, mnoho snímků najdete na mém fejsbůku. 
Divadelní představení v zámeckém parku bylo až v osm hodin večer. Hlavní postavu anglického krále měl hrát Petr Rychlý, ale tento herec měl před nedávnem závažný úraz na noze, proto jeho roli převzal Tomáš Drápela. Tento herec prý úlohu nastudoval za pouhý jeden den a můžu říct, že hrál skvěle, bravurně se role zhostil v rekordně krátkém čase. Hra "Ženy Jindřicha VII., aneb CHudák král(em)" je skvělá komedie. Bavila jsem se jako již dlouho ne, užívala jsem si otáčivého hlediště a celkově všechno. Ohromující zážitek! Takovéto divalo je něco úplně jiného, než představení v kamenném divadle. Ale řeknu vám - herci se naběhali! Museli mít skvělou kondičku. 
Z Českého Krumlova jsme odjížděli po jedenácté hodině večer. Do Zr jsme dorazili v noci kolem půl třetí. Ohledně autobusu již nebyly žádné problémy. Zavolala jsem si taxík - byl na nádraží během pěti minut, a ve tři čtvrtě na tři ráno jsem byla doma. 
Byl to nádherný den, plný radosti, skvělých zážitků. Den, který mne naplnil krásou a touhou ještě jednou toho město navštívit. Snad se to zjara povede - již je objednávka do duchovního světa zaslána.