SVĚTELNÝ KŘÍŽ

(NA PŮVODNÍM BLOGU ZAPSÁNO 17.12.2008)

Bylo to přesně 30. prosince 1992. Večer jsem šla spolu s Adélkou na návštěvu ke kamarádce Zuzce Šimegové. Adélce bylo tehdy pět let, Jeníkovi 13 a Pavlíčkovi 12. Na návštěvu jsem šla pouze s Adélkou. Nebe bylo beze mráčku, čisté a měsíc byl v úplňku. Ihned jsem si všimla, že světlo kolem měsíce tvoří světelný kříž. Světelné paprsky kolem měsíce byly uspořádány tak, že tvořily kříž, vertikální rameno kříže bylo delší než horizontální a měsíc zářil jako diamant uprostřed, tedy v průsečníku kříže. Byla jsem z toho velice udivená a ukazovala jsem to také Adélce, zda také vidí to, co já. Říkala, že ano... Cesta ke kamarádce travala mnohem déle než jindy - pořád jsem se zastavovala a hleděla na ten neobvyklý jev. Nešlo mi na rozum, jak je to možné a nemohla jsem se vynadívat. Trvalo to snad deset minut, možná o něco déle.

Když jsem přišla s Adélkou k Zuzce, hned jsem jí o svém vidění říkala a společně jsme se šly podívat na měsíc z balkonu. Všechno bylo pryč. Již žádný světelný kříž, mohly jsme vidět jen docela obyčejný měsíc. Přemýšlela jsem, co to mělo znamenat, ale na nic jsem nepřišla. Až teď po tolika letech už vím, že to bylo znamení a mělo mne připravit na dlouhé období těžkých zkoušek a útrap. Toto přetěžké období mého života trvalo plných 15 let a divím se, že jsem to všechno ustála a ještě žiju. Díky Bohu...