TOLERANCE A SLUŠNOST

 

Tak tohle je něco, co by mělo být vlastní každému člověku. Bohužel, není. Měli bychom se chovat slušně ke každému člověku a tolerovat rozdílné názory u jiných. Řekla bych, že právě toto je barometrem, zda jsme skutečnými lidmi nebo jen bytostmi lidem se podobající. Bytostí, které jako lidé vypadají, ale chybí jim to hlavní - totiž  duše a srdce - je mezi námi obrovská spousta. Rozlišit člověka od bytosti člověku se jen podobající zjistíte hned - právě mírou tolerance a slušnosti. Neslušnost je módou, neslušnost je prorostlá jako rakovina celým spektrem společnosti. Je mi z toho smutno. Co to vlastně ta tolerance je? Především respektování názoru druhé bytosti. Každý máme právo na svůj názor, ale to neznamená že jedině ten můj názor je ten jedině pravý a všichni ostatní s odlišním názorem jsou blbci. Proč je tak těžké tolerovat a respektovat názory jiných? Proč nedokážeme přijímat druhého člověka s láskou, i když má na mnoho věcí jiný názor, než je ten můj? Proč je názor druhého jen prostředkem ke zesměšnění? Bůh suď...

Pro duchovní život je tolerance stejně důležitá jako pozitivní myšlení. Přijímat ostatní lidi se vším všudy, i s názorem, který se mně osobně příčí. Podívejte se jak roztomilé jsou děti, svou upřímností a nezkažeností umí trefit hřebík na hlavičku, ale nikdo sa na ně nezlobí. Dívejme se na lidi s odlišným názorem jako na tyto nevinné děti. Nevědomost zla nečiní. A slušnost? Slušnost není jen o tom, že respektuji názor druhého. Slušnost je o tom, že druhého člověka nebudu zesměšnovat, pomlouvat, klást mu léčky, vykořisťovat a tak dále.

 

Je mi smutno a bolí mne srdce. Jeden takyčlověk na jednom nejmenovaném fóru zneužívá mých stránech a mých slov. Možná bez zlého úmyslu, jen ze "svaté" nevědomosti, ale bolí to stejně jako úmyslné ublížení. Tento takyčlověk se cítí být v právu, když šlape okovanou botou po mé duši. V zoufalé snaze přesvědčit ostatní i sebe sama, že jen jeho názor je ten pravý, se neštítí ničeho. Nechápe, že mi ubližuje. Nechápe mnoho jiných věcí - například, že poznávat svět a lidi můžeme také srdcem, nejen rozumem a že pouze spojení duše s rozumem vytváří skutečného člověka, člověka, který se chrání toho, aby druhým lidem ubližoval. Tomuto takyčlověku jsou zřejmě nejen výrazy jako tolerance slušnost, ale i mnoho dalších, španělskou vesnicí. Bože, odpusť mu, vždyť neví, co činí!