CO JE TO HŘÍCH?

 

 

<br/><a  data-cke-saved-href="http://i42.tinypic.com/s27i1v.jpg" href="http://i42.tinypic.com/s27i1v.jpg" target="_blank">View Raw Image</a>

Téma tohoto článečku promýšlím již hodně dlouho. Znám teorii, podle které je hříchem téměř všechno, znám také teorii, podle které vlastně něco takového jako hřích vůbec neexistuje, ale také teorii, podle které je hřích pouze jeden - když je zraňována Láska. Katolická teologie učí o hříchu dědičném (dodnes nechápu!), hříších smrtelných a všedních. Máme Desatero, sedmero hlavních hříchů, pět církevních hříchů... Jak se v tom člověk má vyznat?  Abych našla na tuto otázku uspokojivou odpověď, musela jsem z něčeho vycházet. Tak především - žijeme ve Vesmíru  SVOBODNÉ  VŮLE  A  VOLBY.  To znamená, že všechno je možné,vše je dovoleno,  je to jen otázka výběru, volby. Jenže to by tady zřejmě byl pěkný chaos... Takže - co dál? Nějaké mantinely přece musí být. Ano, jsou. Tyto mantinely jsou podle mně tři:

1.  Zákon akce a reakce, anebo - příčiny a následku.

2. Respektuj svobodnou volbu druhého člověka.

3. Zákon o neubližování.

První zákon říká, že vše, co myslíme, cítíme, mluvíme a konáme se nám dříve nebo později vrátí. Prostě - co zaseješ, to sklidíš, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, kdo druhému jámu kopá, sám do ní padá, a tak dále. Opět musím důrazně podtrhnout důležitost pozitivního myšlení - není to jen "vynález" hnutí New Age, ale naprostá nutnost.

Druhý princip mluví o tom, že je nutno respektovat svobodnou vůli a volbu druhého člověka -  ať je jakákoliv. Citové vydírání, psychická manipulace s druhým člověkem slouží k tomu, abychom u druhého člověka anulovali jeho svobodné rozhodnutí a někdy téměř nepostřehnutelně mu vnutili vůli svojí. Sem patří i všechny druhy vymývání mozku - a to nejen náboženské a jiné doktríny, ale také politické a společenské... Kdo například potřebuje válku s terorismem?

Třetí zákon, zákon o neubližování je snad každému jasný. Nesmíme ubližovat ani sobě, ani druhým lidem, ani přírodě, ani planetě. Nejvíc ubližujeme sami sobě - nejen například nesprávným životním stylem, ale také tím, že mnohdy vůbec nemyslíme! Jen slepě přijímáme myšlenky druhých, podle toho zda se nám hodí či ne. Stáváme se bezmyšlenkovitě otroky politických systémů, všeobecného světonázoru, vysoké životní úrovně a pohodlí, módních trendů... Ještě horší je to s ubližováním druhým lidem. Protože zranit můžete druhého již i pouhou zlou, nenávistnou nebo odsuzující myšlenkou!

Podle mého nejtěžší je respektovat zákon o neubližování, protože sem spadá například i odpuštění. Když vám někdo strašně moc ublíží, je to potom opravdu těžké upřímně a z celého srdce odpustit... Tehdy nám může pomoci pouze Láska Boží, pokud ovšem věříte v Boha. Ale to by byl námět na další článek, že...

Druhý a třetí zákon vycházejí z toho prvního, takže vcelku bychom mohli mluvit pouze o jedném zákonu - zákonu příčiny a následku. Ty další dva jsem zařadila pro lespší pochopení. Ať si vezmete jakýkoli skutek nebo nedobrý čin svůj či někoho jiného, vždy ho můžete aplikovat na porušení některého z  těchto tří výše popsaných zákonů.